Zkoušky a začátek prázdnin

ležím na posteli v Děravém kotli na posteli unavená, ale spokojená. Zkusím všechno tak nějak popořadě napsat.

Tak na hradě nám začali zkoušky a já byla letos připravena na vše co mě může potkat. Uměla jsem všechny kouzla a celou teorii, ale prostě lektvary nedám. Tak prostě je udělám jako minimum a bude to. Nevím proč všichni okolo jsou ze zkoušek vystresovaný, ale je to brnkačka. I když si myslím, že praktickou zkoušku z létání jsem mohla udělat líp, ale i tak jsem spokojena.

Myslím, že to bylo ve středu před večeří jsem slyšela v rozhlasu, že mě slečna Sayaka volá na ošetřovnu. Nějak se mi tam nechtělo, protože se jednalo o krevní výsledky. Cestou jsem se loudala, takže mi cesta trvala déle než normálně. Když jsem přišla na ošetřovnu, zaklepala a vešla dovnitř. Podívala jsem se na Sayaku a snažila se podle jejího výrazu ve tváři vyčíst jak dopadli, ale nedařilo se mi to. Posadili jsme se a pak mi Sayaka, řekla tu nejlepší větu "Alergie na lepek se nepotvrdila" takže všechny problémy, které jsem měla byly od stresu. Takže mám zkoušet jíst všechno, ale začít postupně, abych se něčeho nepřejedla a nebylo by mi zle.

Poslední večeři na hradě jsem strávila v pokoji, chtěla jsem být sama a trochu popřemýšlet jak tento rok uběhl, co všechno se stalo a událo. Usla jsem pozdě v noci. A to jsem si chtěla ještě zbalit věci. Ráno jsem se vzbudila později než jsem plánovala. Mrkla jsem na hodinky a zjistila, že kočáry za 7 minut odjíždějí. Rychle jsem naházela věci do kufrů, dala Miu do klece a utíkala ke kočárům. Celá udýchaná jsem přiběhla ke kočárům naskočila a už se jelo. Když jsem se podívala jela jsem s Emily, tak jsem se jí zeptala jestli jí nebude vadit, když se převleču. Řekla, že ne, tak jsem se rychlostí blesku převlékla. Pak jsem dojeli na nádraží. Nikoho z kamarádek jsem nepotkala a tak jsem až do Londýna jela sama. Bylo to celkem fajn, aspoň jsem pustila Miu z klece a mohla jsem si v klidu dočíst knihu. Po chvíli se rozezněl rozhlas, že za 5 minut budeme v Londýně. Dala jsem Miu do klece, schovala knihu a vyšla z kupé. Vlak za několik sekund zastavil a já se vydala do kotle. Po cestě jsem potkala Enid a tak jsme se domluvili, že budeme bydlet spolu jako vloni o prázdninách. Vešla jsem do kotle a koho tam nevidím Vin. Super aspoň bude sranda a tak jsme se domluvili, že zítra za ní zajdu do knihkupectví a Vin se přemístila. Pak Enid dostala kufr a čekali jsme na druhou brigádnici, abychom se mohli ubytovat. Pak přišla a řekla bych, že letos to bylo nějak rychlé ubytování i cesta a tak prostě všechno. Po získání pokoje jsem Miu dala na bidýlko a kufry hodila do skříně a šla se projít. Cestou jsem potkala Luis a šly se projít po Londýně. Trochu jsme se prošli, popovídali jsme si a pak šli spát.

Nevím jestli o prázdninách budu mít tolik času do tebe psát, ale když se přihodí něco super tak určitě to budeš vědět.

Zatím se měj