Zkoušky a odjezd
30.03.2018
Milý deníčku,
začaly zkoušky a jelikož jsem nestihla dohnat všechny formule a kouzla tak jsem si udělala jako každý rok zkoušku z minima. V pondělí pátou hodinu jsem byla na zkoušce z Péče o kouzelné tvory a jelikož nám paní profesorka poslala ráno chybějcí látku tak tahle zkouška byla docela vtipná. V úterý jsem něměla žádnou zkoušku tak jsem strávila v tělocvičně a trochu jsem zkoušela Ronnyeho, Will, Jade a Raziela a když odešly na zkoušku cvičila jsem. Bylo to moc fajn si takhle odreagovat během zkoušek. Ve středu jsem byla nervózní protože mě čekaly dvě pro mě docela náročné zkoušky a to z jasnovidectví a numerologie. Ráno přišel dopis jen se základními informacemi z numerologie. Já si po jejich přečtení myslela, že tuhle zkoušku prostě nemůžu dát a udělat, protože jsem to nepochopila. Ale rozhodla jsem se, že prostě do toho půjdu a nějak to vymyslím. Vystoupala jsem nahoru do učebny jasnovideství a tam jsem zjistila, že máme všichni od třetího ročníku zkoušku. Pak nám slečna Grimes vyčarovala tabule s úkoly a mohly jsme začít pracovat. Stihla jsem vypracovat všechny úkoly a pak měla přijít na řadu praktická zkouška a to věštění z čajových lístků. Jenže do toho zazvonilo a v rozhlase se rozezněl Christiánův hlas, že nás čeká v jeho učebně u kabinetu. Tak jsem se já a Lucas s Grimes domluvili, že po obědě bychom si udělali tu praktickou zkoušku a ona souhlasila. Běžela jsem do třídy a byla jsem neskutečně nervózní. Pak nás Christian zasypal informacemi a já myslela, že se rozskočí hlava. Na chvíli jsem zavřela oči a chtěla jsem se nějak uklidnit. No moc to nepomohlo, ale nějak to nepomohlo. Když jsem otevřela oči šla jsem pro lístek a tam bylo jméno a datum. Pak jsem to převedla do numerologické mřížky a to bylo ještě v pohodě. A pak začala větší sranda a to poznat, které jsou plné rovina a které prázdné a něco o nich napsat. Ani nevím jak to bylo myšleno, ale něco jsem tam napsala. Myslím, že jsem skončila mezi posledníma a tak jsem šla přímo k jasnovidectví na dodělání zkoušky. Chvíli jsem tam čekala a pak Grimes otevřela dveře a já s Lucasem rychle udělali čaj, vypili a vyklopila na talířek a pak jsem poznala co na talířku je. Rychle jsem to napsala do zkoušky a snažila se co nejrychleji zmizet. Pak jsem šla dolů na kolej, kde jsem se převlékla a šla podpořit holky, které čekali na zkoušku z obrany. ALe když jsem tam přišla bylo vidět že mě tam nevidí moc rády a tak jsem se rozhlídla a viděla Ronnyeho a Will a šla radši za nimi. Chvili jsme si povídali a pak je Vivien zavolala a šli na řadu, mezitím vyšla Jade s kterou jsem si povídala o numerologii. Po nějaké chvíli vyšel i Ronnye s Will a rychle zmizli na kolej jelikož se blížila večerka. Já než jsem se otočila stála jsem na chodbě sama a najednou jsem uslyšela povědomý hlas. Byla to Vivien s Razielem a ptala se mě jestli něco nepotřebuju. Tak jsem se zeptala zda by byl možný jiný termín na zkoušku z drakologie a že mám přijít v pátek po hostině. Byla jsem za to ráda i když je to pozdě, ale byla jsem ráda. Ve čtvrtek jsem byla na zkoušce z minima a pak jsem byla tak utahaná a šla rovnou spát. V pátek ráno když jsem se vzbudila bolela mě hlava tak jsem zůstala v posteli. Stejně na přeměny bych nešla, draky mám až večer a lektvary tam jsem se taky radši neukázala. I když si myslím, že Cornelie byla trochu zklamaná, ale já jsem to nechtěla riskovat. Kolem oběda se mi udělalo líp a tak jsem šla na jídlo a projít se poslední den po hradě. Před hostinou jsem se vrátila na kolej a převlékla se naposledy do uniformy a šla jsem na hostinu. Opět nám utekl školní pohár a to jen o pouhých 11 bodů. Byla jsem trochu zklamaná, ale to nevadí. Pak si přisedla Luis a Cass a chvíli jsem si dělala srandu z Cass a její výšky, protože když jdeme vedle sebe jsme jak obr a trpaslík. Ale byla to sranda a jsem ráda, že jsme se pobavili všichni navzájem. Po chvíli začli přicházet učitelé a pan ředitel měl proslov. A pak se stalo něco co mě docela zaskočilo. Dívám se takhle po síni a najednou začali odcházet zmijozelští studenti s tím, že mají zkrácenou večerku a musí na kolej. Docela hodně lidí bylo z toho zaskočeno. Pak jsem se podívala na Vivien a ta byla neskutečně vytočená a pak vidím, že naštvaně odchází. Za chvíli byl slyšet její hlas v rozhlase ať se všichni zmijozelští studenty vrátí na kolej. Nevím co se tam dělo, ale myslím, že to nebylo nic příjemného. Když hostina skončila šla jsem k Vivien do kabinetu a zkusila jsem zazvonit, byla jsem nervózní ze zkoušky. Po chvíli se otevřely dveře a já nejistým krokem vešla do kabinetu. Vivien tam jen stála a dívala se přímo před sebe. Takhle ji vidět bylo neskutečně frustrující. Dosedla jsem na židli a začala jsem psát. Po chvíli mi Vivien donesla skořicové capuccino. Upila jsem ze šálku a velmi rychle jsem dopsala zkoušku. Zaklapla jsem sešit a podala jsem jí ho, pořádně jsem se na ni podívala a rozhodla jsem se že radši zmizím i když jsme byly domluvené. Šla jsem na kolej a tam byla Jenn a pořádala rozlučkovou párty. Chvíli jsme si povídali a já byla rozmrzelá z Vivien a tak jsem šla na pokoj. Naházela jsem věci do kufrů a šla jsem spát.Ráno jsem se probudila tak akorát na odtáhnutí kufrů do síně a pak jsem vyrazila ke kočárům. Když jsem došla ke kočárům byli tam Will a Ronnye a tak jsme se domluvili, že pojedeme společně. Během chvilky jsme nastupovali do kočárů a jeli směr nádraží. Cesta celkem rychle uběhla a už jsme přestupovali na vlak. Vešla jsem do jednoho kupé a pak se ke mě připojil Ronnye, Will, Jade a myslim, že i Raziel. Ani nevím o čem se bavili, protože jsem přemýšlela jsem o Vivien. Bylo mi z toho smutno a mrzelo mě, že ji nemůžu pomoct. Po chvíli jsem cítila, že vlak brzdí. Páni ta cesta nějak rychle uběhla a nějak mě nohy nesly samy směrem do Kotle. Byla jsem překvapena, že jsem tam mezi prvníma. Po chvíli si sedla Will s Ronnyem vedle mě a tak jsme se domluvili, že budeme společně na pokoji. Po chvilce přišla brigádnice a začala rozdávat kufry. Po chvíli byly na řadě moje kufry a pak kufry Will. Přišla druhá brigádnice a mi se ubytovali. Je to šíleně malý pokoj a tak tak se tam vejdeme, ale mě to nevadí. Nějak jsme se urovnali a já ještě chvíli šla dolů. Nikdo tam nebyl a tak šla jsem na pokoj a nějak se mi podařilo celkem rychle usnout. Druhý den ráno jsem se vzbudila na oběd, koupila jsem si u Trewise nějakou menší svačinu a seděla jsem u baru. Šla jsem nahoru pro dárek pro Will a chtěla jsem ji pomoci s přípravou oslavy, ale něco se u ohniště dělo a tak jsem jí poradila, že bychom se mohli přemístit vedle do parku. Už si nepamatuji kolik nás tam bylo. Ale vím, že tam byl Stuart a dívala jsem se s ním na žáby a tak. Nějak mi to přišlo normální se o něj postarat je totiž úžasný. Pak jsem předala Will dárek a popřála. Dala mi dort a pak jsme si povídali a já se koukla na hodinky a zjistila, že musím jít, protože za chvíli měl dorazit táta a vyzvednout mě u Kotle. Se všemi jsem se rozloučila a šla jsem do Kotle, připojila se Will, protože měla předat Suího Alice. Já šla do pokoje a vzala jsem si jen pár maličkostí do menšího kufru a šla jsem před Kotel počkat na tátu. Asi během deseti minut přijelo auto ze které vylezl táta a objal mě a vzal mi kufr. Hodil ho do kufru auta a já nastopila do auta a už jsme jeli domů.
Co se dělo doma o tom zase později
Zatím se měj
Tvá Lea