Milý deníčku,
nadešel čas vánoční. Výzdoba na hradě je vážně úchvatná a nádherná. Na štědrý den jsme s holkama prošly celý hrad a obdivovaly všemožnou výzdobu. Po dobré večeři jsem šla spát celá natěšená až mi dorazí dárky. Ráno jsem se vzbudila celkem brzy a když jsem se podívala k nohám postele byla tam sova. Děkuji rodičové jste skvělý. V dárku od nich, bylo ještě pítko, bidýlko, nějaké to papání pro sovičku a pro mě tam byl krásný hnědý kabát s kožíškem a krásné vysoké kozačky. A obrázek od mojí malé sestřičky. Pak jsem dostali skvělý kolejní dárek, ve kterém byla deka s hvězdnou oblohou, glóbus s bonbón a kaleidoskop. Ještě jsem dostala dárek od Enid. Dostala jsem deník a krásné sešity. Ta ví jak člověka potěšit. Jsou to krásné dárky a jsou i praktické. Sovičku, jsem si pojmenovala Mia - myslím, že je to krásné jméno. Kamarádka z pokoje dostala taky sovu a ta ji pojmenovala Jantar, podle barvy jeho očí. Usadila jsem Miu na bidýlko a šla na snídani, pro jistotu jsem vzala dárek pro Ryana. Když jsem vstoupila do Velké síně hned jsem si všimla, že už tam je. Předali jsem si dárky a já hned zvědavá do něj nakoukla. Dostala jsem sladkosti, abych prý nebyla tak hubená. A nejlepší dárek se schovával na dně krabice, dostala jsem krásné kožené letecké rukavice, protože jsem se dostala do týmu a hraju za kolej. Chvíli jsme se šly projít a pak jsme se uvelebili na vnitřním nádvoří, kde jsem si povídali a dívali se na krásnou tanečnici, která hraje krásné koledy. Po obědě jsme se rozloučili, že půjdeme rozdat zbylé dárky na kolej a u večeře se uvidíme. Předala jsem dárky a ještě chvíli si hrála s Miou je to úžasná sovička, která se ničeho nebojí. Mrkla jsem na hodinky a uviděla jsem, že je čas na večeři. Přišla jsem do síně rozhlédla jsem se a Ryan nikde, řekla jsem si nevadí. Ale nevím proč jsem začala brečet. Vyběhla jsem ven ze síně a málem jsem srazila Richarda. Když si všiml, že jsem nadně a na štědrý den brečím vzal mě k sobě do srubu na čaj a pokec. Napřed mě teda vyzpovídal, ale pak jsme se bavili o všem možném. Dozvěděla jsem se, že chodil k nám na kolej. Čas celkem rychle ubíhal a nejednou už bylo po večerce. Richard nedal jinak než že mě doprovodí na kolej a já byla celkem ráda, protože hustě sněžilo a byla ve sklepení byla velká tma. Když jsme byly u koleje rozloučili jsme se a já šla ještě do kuchyně na něco dobrého pro Miu.
Na Silvestra ráno jsme šly já a Cass na snídani a pak se projít okolo hradu. Byly jsme se podívat na jeleny na které jsem narazila při jednom průzkumu školy. Cass byla nadšená a podídali jsme si o všem možném. Najednou jsme slyšeli rozhlas, že kdo nemá šaty na Silvestrovský ples může si je přijít půjčit nahoru na střechu. Rozhodli jsme se, že se tam zajdeme podívat. Když jsme tam přišli už tam bylo plno studentů a vybírá si. Já se podívala na šaty, ale pak jsem se rozhodla, že si vezmu ty co mám v kufru. Cass si taky nevybrala. Šly jsme společně na kolej a snažili se přemluvit Enid, aby šla s námi, ale neuspěli jsme. No co už nevadí. Když jsem přišla na pokoj prohledala jsem oba kufry, abych našla ty dlouhé světle fialové šaty s spadnutými přes paže. Po chvíli jsem je objevila na spodku kufru a vytáhla jsem je. Naštěstí nebyly špinavé ani pomačkané tak jsem se začala převlékat. Vyčesala jsem si vlasy do drdolu a vzala si náhrdelník co jsem dostala od taťky v létě. Šla jsem se na sebe podívat na sebe do zrcadla. Jo docela mi to slušelo, ale pak jsem se otočila zády k zrcadlu a uviděla tu moji jizvu. Byla zarudlá a táhla se nad šaty. Trochu mě to rozesmutnilo, ale co už. Dnes prostě smutnáš nebudeš, nařídila jsem si, ale bohužel jsem opět byla bledá. Trochu jsem se štípla do tváře a bylo po bledosti. Na šaty jsem si oblékala kabát, protože se mělo jet přes zamrzlé jezero na nějaký zámeček. Když jsem byla připravená šla jsem pro Cass do jejího pokeje. Opravdu jí to moc slušelo a seznámila mě s jejím kamarádem, ale myslím, že podle toho jak si jí prohlížel to nebude jen kamarád. Ale zatím jsou prý jen kamarádi. Pak přišla profesorka a že se máme jít seřadit na molo, že bude přejíždět. Brzy se na mě dostala řada a vyjeli jsme. Byl to super zážitek jet v kočáře, který táhnou 4 koně na nádherný zámeček uprostřed jezera. Byla to prostě pohádka. Zámeček byl nádherný a mě se zhostil pocit úzkosti a lítosti, protože se Ryan neukázal. Chtěla jsem aby jsme si to užili společně, ale snad příště. Sedla jsem si ke stolu a ke mě se přidala Cass a Jason. Za chvíli jsem dostala hlad a šla jsem k baru si pro něco dobrého. Po cestě jsem potkala sestry Claire. Suprově jsme si pokecali s Vin. Bože ta mi na hradě chybí asi nejvíc. No nevadí třeba ji vezmou jako učitelku příští rok. To by bylo super. Pak jsme kecali u stolu a dřív než jsme se nadáli rozezněl se rozhlas, že brzy bude půlnoc a ohňostroj. Šla jsem s Lily na ohňostroj, který byl opravdu nádherný. Vrátili jsme se zpět do sálu, protože Lily byla zvědavá jestli něco vyhraje v tombole. Měla štětsí, protože to bylo předposlední číslo, které vytáhli. Tak jsme se domluvili, že na sebe počkáme a pojedeme spolu zpět na hrad. Ale když jsem přišla od baru Lily nikde nebyla. No nevadí a tak jsem šla ke kočáru, který tam taky nebyl. Nevadí, lehla jsem si na stůl a celkem brzy usla. Ráno jsem se vzbudila a zjistila, že nás tam uvízlo víc. Naštěstí tam byla Vin a řekla, ať počkáme u baru, že někoho sežene na pomoc. Za chvíli byla zpět i s profesorem Bastienem. Ten nám oznámil, že se přemístíme do Prasinek a z tama půjdeme pěšky na hrad. Pomyslela jsem si, že to bude težké v těch botech na podpadku, ale zvládnu to. Přemisťovala jsem se s Vin, byl to zajímavý zážitek. Po přemístění jsme šly jen kousek a už jsme byly u hradu. Tam jsem se rozloučila s Vin a šla na snídani. Pak jsem šla na kolej, kde jsem si pohrála s Miuškou a šla na oběd. Myslím, že jsem viděla Cass s Jasonem jak někam šli. To jsem ale dohazovačka. Po obědě se vraceli studenti, které byly na prázdniny doma. Přijela i Jenn a na koleji opět začlo být živo. Já zelezla na pokoj pustila Miu ať se proletí a protáhne křídla. Na oběd měla šunku a na večeři taky. Já si lehla na postel obklopila se sešity a začala dodělávat úkoly. Kdy jsem usla to nevím, ale byly to zajímavé dny.
Zatím se mějTvá Lea
