Na skok v Kotli
01.04.2018
Milý deníčku,
když jsme přiletěli, jeli jsme i s Willem a Daisy k nám. Mamka nám řekla, ať vybalíme kufry a hodíme to do prádelny, že opere než poletíme do Paříže. Will chtěl protestoval, ale dostal to příkazem a bylo. Mezitím taťka objednal pizzy a já, Will, Pheo a Daisy do bazénu a bylo to fajn.Po nějaké chvíli nás taťka zavolal a vylezli jsme z vody a jen si hodily přes sebe župany a vrhli jsme se ke stolu. Po chvíli přišla máma a předala mi dopis. Když jsem se podívala na rukopis zaradovala jsem se, všichni se na mě podívali a já jim oznámila, že vím od koho je. Will se mě zeptal jak to můžu poznat, když je tam jen mé jméno. Usmála jsem se a odvětila, že poznávám rukopis a že je to od Vivien. Pak jsem chvíli Willovi o ní povídala a projevil touhu jí vidět. Otevřela jsem dopis a zjistila, že se chce zítra sejít teda pokud mám čas. Podívala jsem se na Willa a on mě pohladil a říkal, že nevadí, že stejně musí ráno s Daisy domů nachystat se do Paříže. Bože on je tak úžasný a skvělý. Táta mezitím zapálil oheň v ohništi a mi jsme se skočili převléct a vzít kytary. Mezitím jsem rychle napsala odpověď a dala mamce ať to pošle, aby to neviděl Will. U ohniště jsme hrály na kytary, holky tancovaly a mamka s taťkou jen dělali dozor. Byl to skvělý večer. Asi po dvou hodinách jsme se odebrali do postele, kde jsem usla Willovi v náručí.Ráno jsme se nasnídali a já si oblékla tu krásnou sukni s laclem a třpytivé tričko co jsem dostala od Viv a sandálky. Will mi pochválil mé oblečení a už jsme slyšeli jak troubí auto. Will mi dal pusu, objal mě a zašeptal do ucha, že se uvidíme zítra v letadle. Chytil Daisy za ruku a šel k autu. Já se vrátila do domu a domluvila jsem se taťkou, že nevím kdy přijdu, ale zkusím to nejpozději posledním autobusem. Ač mě to překvapilo souhlasil a říkal, že když chvíli vydržím hodí mě ke Kotli. Souhlasila jsem, protože se mi nechtělo metrem. Po chvíli jsme jeli, vešla jsem do Kotle a nikdo tam nebyl, teda jen Adam. Sedla jsem si k baru a čekala jsem jestli se někdo neobjeví. Chvíli jsem tam seděla a najednou koukám, že se přede mnou objevil Carl Dawson. Tak jsem ho slušně pozdravila a on povídá, že o prázdninách tykat jinak vykat a tykat. Tak fajn a nějak jsme se zapovídali a najednou slyším jak říkám, že za nějakou odměnu mu povím co se o něm povídá. Souhlasil a bylo to fajn, šli jsme na Příčnou, aby to nikdo nevěděl. Rozhlédli jsme že jsme opravdu sami a všechno jsem mu vyklopila a za odměnu jsem dostala nějaké peníze na nákup šatů a vybrala jsem si světle modré romantické šifónové šaty se srdíčkovým výstřihem a holými rameny. Bylo to skvělý a dokonce pochválil můj výběr. Rozloučili jsem se a já šla zpět do Kotle a rozhlídla jsem se a nikdo tam nebyl. Sedla jsem si k baru a za chvíli přišel Ethan pokoušel se mi vmluvit, abych si koupila spoň placku zmijozelské kapely. jméno jsem už zapomněla. Chvíli jsme si povídali a byl docela neodbytný a já se mu snažila vysvětlit, že nic nechci. A najednou jsem slyšela jak přiletěla Rozinka a nesla mi roličku od Vivien. Rychle jsem ji rozbalila a zjistila, že se máme za chvíli sejít v bistru Hakkasan. Poměrně rychle jsem odpálkovala Ethana a pomalu jsem se rozešla k bistru a vidím jak mi jde Vivien naproti, je tak skvělá. Pak jsme šli k bistru a já si měla vybrat něco k jídlu, jelikož jsem neměla chuť na maso vybrala jsem si smažené nudle se zeleninou. Pak jsem šla vybrat nějaké místo a najednou vidím Vivien jak nese tác plný dobrot, protože ještě vzala avokádové sushi, zmrzlinu, smažené taštičky a něco k pití. Po chvíli povídání mi nabídly tykání. Byla jsem z toho v naprostém šoku a nevěděla jsem co na to říct. Nějak jsem ze sebe vykoktala, že jo a byla jsem absolutně šťastná. Pak jsme si povídali o všem možném, ale hlavně jsem dolaďovali detaily našeho společného dne v Paříži. Je prostě skvělá a boží a vymýšlení nám šlo od ruky a skvěle jsem se bavila. Doufám, že se taky skvěle bavila. Pak jsem mrkla na hodinky a zjistila, že musím jít. Před bistrem jsme se rozloučili a domluvili jsme se, že si ještě napíšeme, který den se setkáme. Zamávala jsem jí na rozloučenou a měla jsem co dělat, abych stihla autobus. Ještě chvíli jsem na zastávce čekala a pak přijel autobus, který mi zastavuje dva domy od nás. Vystoupila jsem a šla domů, kde byla jen mamka a tak jsem si s ní ještě povídala a pak jsem šla spát, abych měla na ráno energii na zablení a cestu do mé milované Paříže.
Ozvu se později s nejlepšími zážitky s Paříže
Zatím se měj
Tvá Lea