Léto

Milý deníčku, 
je tedy léto a přijela Pheo za školy a byla úplně nadšená. Když jsme uložili Sophii sedli jsme si a pořádně jsme si popovídali o celém jejím školním roku. Byla jsem neskutečně šťastná, že jí to baví a celý rok se jí vydařil. Další den jsem ji nachystala snídani a šla jsem pro Sophii, která už má 5 měsíců a kousek. Po snídani Pheo chvíli hlídala Sophii a bylo krásný je vidět společně. Já si pak dala Sophii do šátku a vyrazili jsme k našim domů a skoro celý den jsem měla klid. K večeru pro nás přijel Will a po večeři jsme jeli domů, Pheo zůstala u našich protože zítra letí do Los Angeles. 
Jinak co se týká Bubu tak hlídá Sophii hlavně když spí. To se totiž naučila spát s ní a když si hrajeme vždy nás kontroluje jak můžeš vidět na fotce. Black spí před její postýlkou a když se pohne, hned se dívá do postýlky jestli něco potřebuje. 
Někdy v první půlce července se u nás zastavili Vivien a Bibi. Je super jak si teď vyhrály s hračkama co má Sophii v pokoji. 
No začínají se nám pomalu klubat zoubky a tuším, že bude veselo. Byli jsme na prohlídce v půl roce a vše je v naprostém pořádku. 
Asi třetí týden v červenci jsme se přemístili na 14 dní do Paříže, kde to bylo skvělé a byla jsem neskutečně ráda, že Sophii tu změnu prostředí a to všechno okolo zvládla, protože většinou když je mimo svoji postýlku je rozmrzelá.
Když jsem se vrátili domů byl už srpen a Pheo chodila do Kotle za kamarády a jeden den u mě přespali Nathan s Yvonne, když slavili její narozeniny. Bylo to super a snad si to užili. 
Někdy ke konci srpna, když si moji rodiče vzali Sophii na den, aby se jí nabažili. Rozhodla jsem se, že zajdu za rodiči Willa, abychom si vyříkali co se jim nelíbí. Vůbec se mi tam nechtělo, ale dělám to kvůli rodině. Kolem poledne jsem k nim domů zavolala jestli můžu odpoledne přijít. Když souhlasily tak jsem se naobědvala a pomalu k nim vyrazila.  Když jsem došla k jejich domu ještě chvíli jsem přešlapovala před domem a opakovala jsem si ,,Děláš to pro rodinu." zhluboka jsem se nadechla a šla zaklepat na dveře. Přišel otevřít Charlie a měl i úsměv na rtu a to jsem se trochu uklidnila a prý se mám jít posadit na verandu, že za chvíli přijdou. Než přišly bavila jsem se s Daisy a bylo to super, teda do té doby než přišla Grace a vypadala naštvaně. Když dosedli poslali Daisy si malovat abychom si mohly promluvit.  Tak jsem se napila vody a na nic jsem nečekala a hned jen jsem se zeptala: ,,Co máte proti mě a našemu vztahu s Willem?" a podívala jsem se jim přímo do očí. Charlie se na mě jen usmál a povídá: ,,Jsi skvělá žena a matka naší vnučky, ale nějak jsem se s tím vším nesmířil. To víš nechtěl jsem být tak brzy dědkem. Vidím jak se o toho našeho kluka staráš pěkně a malá je nádherná a spokojená. Dej mi prosím ještě chvíli abych to zpracoval." pak jsem svůj zrak otočila na Grace ta už teď nevypadala tak naštvaně: ,,Je to můj jediný syn a já nemůžu vidět jak si kazí budoucnost, že jsi tak brzy otěhotněla. Všechno je to tvoje vina." Jen jsem nevěřícně zamrkala, teda bylo to hlavně proto že jsem potřebovala rozehnat slzy z očí. Zhluboka jsem se nadechla a říkám: ,,Jak jsem mu zkazila budoucnost? Vždyť si šel za svým snem a je z něj pilot." Tvář Grace se zamračila ještě víc když viděla že se obhajuji, ale já musela. ,,To sice jo, ale mohl mít víc kamarádů kdyby jste neměli tu malou." To už se mi začala vařit krev v těle a lehce jsem zvýšila hlas: ,,Ta malá je vaše vnučka a jmenuje se Sophii. Vím, že to přišlo brzo, taky jsem měla a chtěla jít za svými sny. Jenže prostě to tak přišlo a mi s Willem se rozhodli, že si ji necháme. A kdybyste se zajímaly o svého syna jak se tváříte. Tak víte, že já už o dvě miminka přišla a proto když se nám to podařilo na potřetí a to se udrželo, byla to jasná volba." při těchto slovech mi z očí vytryskly slzy ,, A kdybyste se u nás zastavili častěji a ne jen když vás Will ukecá, viděli byste jaký mají mezi sebou úžasný a skvělý vztah. A mrzí mě že to hážete jen na mě. Ale to že budeme mít dítě jsme se rozhodly oba společně." utřela jsem si slzy a podívala jsem na Grace, která vypadala lehce šokovaně, bylo na ní vidět, že neví co říct. Já za sebou slyšela klapnout dveře, ale nevěnovala jsem tomu pozornost, protože jsem si myslela, že je to Daisy. Mezitím jsem si utírala slzy a najednou cítím na zádech Willovu ruku, rychle jsem se otočila a nevěřícně jsem ze sebe vypravila: ,,Co tu děláš?" jen se na mě usmál, dal mi pusu na čelo a říkal: ,,Táta věděl že jsem v posilce a poslal mi SMS, že jsi tady a že mám přijít. Chtěl abych u toho byl. Tak co se tu děje?" koukl na mě, ale já jen zabořila hlavu do jeho ramene a tak si vzal slovo Charlie: ,,Lea přišla vyřešit tu naši situaci. Já už se s tím smířil, že je ze mě dědek a normálně jsem za to rád. Vidím, že Lea má stejně temperamentu jako Thomas a ví co chce. Ale bohužel to máma ještě nezkousla a pořád si myslí něco špatného a že máš po budoucnosti." Will si mě přitáhnul blíž k sobě a líbnul mě do vlasů, pak se otočil na Grace ,,Vážně? Myslíš, že jsem si zkazil budoucnost? A jak prosím tě?" pronesl Will vážně, Grace se jen nadechla a polohlasně a se slzami v očích pronesla ,,Promiň já to tak nemyslela, jen jsem chtěl, abys byl šťastný a spokojený a něco jsi dokázal." To už jsem viděla jak se Willovi vaří krev a tak jsem ho chytla za ruku a jemně jsem ho stiskla ,,Já jsem spokojený a šťastnější už být nemůžu. Jsem hrdý manžel, protože mám tak skvělou manželku a tu nejúžasnější princeznu pod sluncem. Mám skvělou práci i když je kvůli tomu většinou Lea a Sophii samotné, ale vím že díky těm penězům se o ně dokážu postarat. A jestli ty to nevidíš tak je mi to líto. A do té doby než se s tím nesmíříš tak k nám ani nechoď a mi a ani já sem chodit nebudeme." rychle vstal vzal mě za ruku a vycházeli jsme z domu. Jenže nás zastavila Daisy ,,Vy jste se hádaly? A kdy přijdete?" Will se na ni jen otočil a říká ,,To záleží na matce." bylo vidět na Daisy, že je to nezvyklé oslovení. Pak jsme vyšli ven a když jsme zašli za roh a tak jsme si ještě o tom povídali a říkal že hrděkší na mě být nemůže, že ještě nikdo se jeho matce nepostavil. Došli jsme k nám a dělali jako by nic a večer byl fajn. Pak jsem se od našich přemístili domů a dali jsme Sophii spinkat. 
Léto se naklonilo ke svému konci  a nic zvláštního se nestalo. Občas si moji rodiče braly Sophii nebo se u nás zastavili, sem tam přišel Charlie a byl překvapen jak nám to klape a malá je opravdu zlatíčko a chce si s ním hrát až mu to veznalo slzy do očí. 
Pak jsme byly vyprovodit Pheo na nádraží a bude se mi po té holce stýskat. I když tu moc času nebýva, ale je to tu trochu veselejší, když tu je. 

S dalšími zápisky se zase ozvu

Zatím se měj

Tvá Lea

PS: Přikládám nějaké fotky co jsme pořídili za celý prázdniny.