Konec léta

Milý deníčku,
ze Santorini jsme letěli do Paříže a to skoro šest hodin. Byl to delší let, ale zvládla jsem to. Po příjezdu do Paříže jsme jeli do našeho domu, kde už byly Willovi rodiče s Daisy. Ubytovali jsme se v našem pokoji a sešli jsme dolů a zjistili, že moji rodiče taky přijeli. Všichni jsme se přivítali a šli do restaurace na večeři. Celých deset dní mi moji rodiče i rodiče Willa nedovolily nic vzít ani skoro nic dělat. Je to otravné a Pheo to štve, ale bohužel s tím nic neudělám. Udělali jsme si piknik u Eiffelky, šly do Louvre a ne představení do Moulin Rouge a většinou jsme grilovaly. 
Byly jsme na golfu i když jsem chtěla hrát a jelikož jsem se cítila dobře rodiče mi nedovolili hrát. No tak jsem se rozhodla, že si to s nimi projdu a strávím den na čerstvém vzduchu. Byla jsem moc ráda, že jsme se viděli a mohli si popovídat, ale bylo to náročné. Většinou jsme s Willem odpoledne šli na procházku a vraceli se někdy po večeři jindy před, protože si všimnul, že mi to vadí jak mi vadí, že mi nic nedovolí. Daisy a Pheo taky někam zmizeli, ale byly spokojené, za což jsem ráda. 

Když jsme se vrátily domů domluvila jsem se s Ashem a šli jsme si přes ulici adoptovat psa. Nebylo to lehké rozhodnutí, ale vybrali jsme si Blacka, který je mladý a úžasný. Sice trochu kulhá na zadní nohu, ale to spravíme. Podle toho jak se rychle skamarádil s Bubble takže snad nebude problém i s miminkem. 
Co jsme se vrátili s Paříže tak jsme se Willem moc neviděli, jelikož se vrátil do práce a celkem ho tam zaměstnávaly. A tak po pár debatách jsme se shodly na tom, že Will se přihlásí do školy pro piloty a půjde ve stopách svého táty. I když chápu, že se neuvidíme tak často, ale má-li být spokojený a šťastný budu mu oporou. 
Pheo si zařídila brigádu na farmě a byla tam spokojená, teda aspoň tak vypadala. Jeden večer se zastavil Amai a donesl Pheo čokoládové žabky a trochu se s ní skamarádit. A to se myslím povedlo, až na to, že měla poznámku, že Amai může být rád, že nemá sestru jako jsem já. Tak jsem se naštvala a na druhý den jsem si to s ní vyříkala. Asi to pochopila, protože pak byla ta nejlepší sestra pod sluncem. 
A tak jsem ji a její kamarádku Susie vzala poslední den prázdnin do Prasinek. Snad si to holky užily a byly spokojené. Já byla šťastná, že si to užily a pak jsme ze sestrou ten skvělý den zakončili na zmrzlině. 
Den na to jsem ji vyprovodila na nádraží a popřála krásný rok a snad na Vánoce přijede domů, abychom se ještě viděli. 

Zatím se měj 
Tvá Lea