Jsou z nás rodiče

Milý deníčku, 

asi v půlce ledna jsem byla na kontrole u Rosy. Udělala mi klasické vyšetření a princezna je připravena jít ven. Udělala mi vyšetření moči, které bylo v pořádku. Pak jsme se bavily o porodu a co si mám vše připravit a taky se hlavně už nemůžu přemisťovat. Smím používat jen letax, ale to jsem věděla už od Viv. Po prohlídce jsem šla ještě do práce a s Amandou jsme dořešili moji mateřskou a nástup do práce.

Pak jsem šla domů a přichystala jsem si do tašky vše co mi řekla Rosa co budu potřebovat. O víkendu mezi lednem a únorem jsme lehce převybavili pokoj pro Pheo, aby se tam cítila dobře. Na začátku února přišla firma na přestavbu pokoje pro princeznu a trvalo jim to necelých 7 pracovních dní. Já se stále cítím dobře, ale k večeru mi trochu tvrdne bříško. Na to mě Rosa upozornila a tak jsem se nebála. 

Byl večer 11.2 a já byla šťastná, že pokoj je připravený a kolébka stojí v ložnici a vše je připraveno na příchod princezny. Večer mi zase trnulo bříško mávla jsem nad tím rukou a říkala jsem si že to nic není, že je to z toho jak jsem ukládala věci pro malou do pokojku. Spokojená ze svou prací jsem se osprchovala, schoulila se Willovi do náruče a usnula jsem. Ráno jsem se probudila kolem 7 a jako každý den jsem připravila Willovi snídani a svačinu a nasnídala jsem se taky. Jenže něco bylo jinak a cítila jsem se jinak a taky jsem pociťovala poslíčky. Rychle jsem našla těhotenskou průkazku a našla jsem že předpokládaný termín je dneska!!!! Snažila jsem se uklidnit, ale moc to nešlo. Will kolem 8 odešel do školy a já pro svůj klid napsala kolem 10 Rose, že mám poslíčky. Asi během půl hodiny přišla a já zrovna prodýchávala poslíčka a tak nějak jsem měla pocit, že se to začíná měnit v kontrakce. Rosa mi mávla k bříšku a říkala, že už se porod blíží, ale že to chvíli potrvá. Pustila jsem ji ven, kde postavila stan a když přišla tak mě zkontrolovala a pak mě poslala si sednout, abych si ještě před tím ještě odpočinula než půjdeme na tom. Já měla během půl hodiny měla asi dvě nebo tři kontrakce, které byly silnější a silnější a tak jsem vždy zavřela oči a prodýchávala. Pak se mě Rose zeptala jestli chci lektvar ne utlumení bolesti a tak nějak jsem souhlasila. Než přišla tak jsem stihla napsat Willovi, že začínám rodit a ať přijde domů. Ten lektvar byl hnusný, ale pomohl mi. Po vypití lektvaru se nějak kontrakce začaly zrychlovat a tak někdy lehce po poledni  jsme se s Rosou přesunuly do stanu. To jsem ještě stačila napsat Willovi, že jsme tam. 

Když jsme přišli do stanu tak jsem se převlékla do porodní róby a lehla si na lůžko. Měla jsem asi další dvě nebo tři kontrakce, které jsem se snažila prodýchat. Mezi tím si Rosa stihla natáhnout šaty a přiběhl Will, jestli něco nezmeškal. Byla jsem ráda, že to stihnul a bude u toho. Pak mi Rosa řekla ať pokrčím kolena, že se mrkne na to jak to vypadá. Mávla k mému bříšku a koukla na mě s lehkým úsměv a říká: ,,Jste úplně otevřená a při další kontrakci už můžete začít tlačit." Mezitím se Will oblékl do róby a umyl si ruce, chytl mě za ruku. Najednou cítím jak přichází kontrakce a já nějak intuitivně se přitáhla ke kolenům a začala tlačit, po odeznění kontrakce jsem byla opocená a tak Rosa podala Willovi ručník a tak mě otíral pot. Během minuty další kontrakce, která byla silnější než ta předtím. Opět jsem se přitáhla ke kolenům, Will mě lehce podepřel pod zády a já zatlačila až se mi z hrdla vydral lehký sten. Takhle byly asi dvě nebo tři další kontrakce. Rosa koukla pod róbu a říká: ,,Jde Vám to skvěle, už vidím hlavičku. Při další kontrakci zatlačte co nejvíce a máte to za sebou." v hlavě mi proběhlo ,,Cože? To jako už? To není možný!" Rosa klekla k mým nohám a ruce natáhla mezi mé nohy. Během malé chvilinky přišla kontrakce, která byla hodně silná, přitáhla jsem se ke kolenům, Will mi přidržel pod zády, zavřela jsem oči a zatlačila jsem ze všech sil. I když jsem měla lektvar proti bolesti tak jsem polohlasně zakřičela. Cítila jsem jak malá vyšla ven, lehla jsem na postel a během chvilinky začala malá brečet, a zároveň s ní i já a Willlovi se taky zalily oči slzami. Rosa podala Willovi nůžky a ten lehce třesoucí rukou přestřihl pupeční šňůru. Pak ji Rosa zabalila do balvněné plínky a položila mi ten malý uzlíček na hrudník aby slyšela moje srdíčko, během chvíle přestala brečet. Will mi dal pusu na čelo a říká: ,, Jsem na tebe hrdý a neskutečně šťastný." Mezi tím si Rosa připravila misku, umyvadlo a žínku, pak poprosila Willa ať si vezme malou a stoupne si za mou hlavu. Rosa si klekla a říká: ,,Ještě nás čeká porod placenty, až ucítíte kontrakci tak zatlačíte a bude to hotovo." Předala jsem malou Willovi a během minuty přišla kontrakce a tak jsem se přitáhla ke kolenům, zavřela oči a zatlačila. Cítila jsem jak něco vyklouzlo ven. Položila jsem se lehátko a cítím jak mi Rosa otírá rodidla, rychle setřela lehátko od krve a pomohla mi nandat poporodní plínu. Will po dal noční košili se županem a zase jsem si lehla. Byla jsem překvapená jak mě to unavilo. Will mě políbil, hladil po vlasech a chválil jak jsem to zvládla. Mezi tím Rosa umyla malou, zvážila, změřila a zabalila do zavinovačky. Podala mi malou do náruče a ještě nás poučila o nadcházejících dnech. 

Pak mě Will podepřel a doprovodil do domu, kde mě uložil do postele a dal mi malou do náruče. Pak šel za Rosou, aby ji otevřel branku. Během pár minut přišel nahoru, vyfotil fotku co je nahoře a lehl do postele vedle nás. Objal nás a oba dva jsme na ni hleděli jak na svatý obrázek, že se nám tak povedla. Po nějaké chvíli si Will všiml že se mi zavírají oči a tak vstal a uložil Sophii do kolébky a jemně ji rozhoupal. Lehl si zpátky do postele,  přitáhl si mě do náruče a já celá unavená během chvilky usnula. 

Druhý den ráno, mě ráno probudil hlad. Tak jsem vzala malou do náruče a byla taková neklidná. Tak jsem si rozepla noční košili a přiložila si malou k prsu. Celkem rychle se přisála a začala tahat. Je to zvláštní pocit, ale jsem neskutečně šťastná, že se to povedlo. Jelikož to je to nejlepší co jí můžu dát.

Zatím se měj 
Tvá Lea