Hektické dny

Milý deníčku, 
po Silvestru to začalo být opravdu takové hektické. Asi to bylo tím, že jsem si konečně uvědomila, že budu skládat zkoušky OVCE. Tak jsem v jednom ze svých kufrů našla sešity a začala si opakovat, procvičovat kouzla abych byla konečně na nějaké zkoušky připravená. Do toho jsem dělala kurz přemisťování na který chodíme v sobotu a docela mi to jde a jsem ráda že mi aspoň něco jde a skoro hned. 
Valentýn byl super ve stylu 80.let a moc jsem si to užila a byl to další skvělý den strávený s Amaiem. Sice se ostatní po nás už divně dívají, ale mě to nevadí, protože je to velmi dobrý kamarád. 
Asi týden po Valentýnu, když jsem přišla z kurzu a byla jsem na pokoji, uslyšela jsem v rozhlase Vivien. Srdíčko mi poskočilo, že je na hradě a  tak jsem se rozhodla, že ji navštívím. Když jsem přišla k jejím dveřím zaťukala jsem, abych malou nevzbudila. Vivien mi s úsměvem otevřela a pozvala dál. Bianca spinkala v lehátku a vypadala úplně rozkošně. Pak jsem si ji mohla vzít a sedly jsme si na gauč a povídali jsme si co je nového a tak. Najednou vidím Viv jak nás fotografuje a je z toho tato úžasná fotka. 

No musíš uznat, že jsme kouzelní. Tak jsme se domluvily,  že budu každé pondělí a středu hlídat ať Viv může v pohodě učit. Každý tento den jsem si užila a párkrát s námi hlídal i Amai. 
Užili jsem si to oba dva a pak jsme skončili na střeše, kde jsme si povídali a dokonce jsem se dočkala i pohádek na dobrou noc co jsem měla slíbené od Silvestra. 
Jednoho dne mi přišla sova, že mám vymyslet nějakou akci sportovního klubu a to byl teprve oříšek. Ale vymyslela jsem opičí dráhu, kde jsem se inspirovala na memoriálu Brumbála a trochu jsem to upravila pro moje potřeby. A pak jsem si vzpomněla, jak jsme se s Ronneym bavili o orientačním běhu po škole a tak jsem ho použila s tím, že u každého stanoviště bude miniatura s dalším místem kam mají běžet. Pak jsem musela vymyslet nějaké odměny, ale to byl ten nejmenší oříšek. Akce proběhla v půlce dubna a přišlo sedm lidí. Myslím, že si to užili a  bylo to docela fajn. Po této akci jsem se plně ponořila do opakování a psaní esejí a na to jsem chodila do čajového koutku, kde mají výbornou kávu. Která mi připomíná Willa a naše společné dny v Paříži. 
S dalšími zápisky se ozvu
Zatím se měj 
Tvá Lea