Milý deníčku,
ležím venku na dece vedle bazénu a užívám si sluníčka a své milované rodiny.
Brzy ráno, když jsem odcházela z Kotle bylo venku ještě trochu šero a tak jsem pustila Miu ať letí domů. Trošičku nejistým krokem jsem šla domů. Cesta mi netrvala až tak dlouho jak jsem předpokládala. Začalo svítat a já stojím před domem a najednou se mi nějak nechce dovnitř, protože se budu muset doma svěřit co jsem chtěla udělat. Zhluboka jsem se nadechla a šla dovnitř. Ve vstupní hale jsem se rozhlídla a zjistila, že mamka s taťkou spí v obýváku. Vyzula jsem si boty a potichounku jsem šla do obýváku a pomalu jsem si lehla mezi ně. Po chvíli mě objala mamka a přitáhla k sobě a ještě v polospánku povídá: ,,Vítej doma, holčičko moje." a dala mi pusu do vlasů. Pak se probral i taťka a usmál se ,,Konečně tě máme doma." Asi tak po půl hodině jsme vstali a já šla vzbudit Pheo. Potichu jsem šla dozadu k ní do pokoje, pomalu jsem otevřela dveře a s úsměvem jak tak krásně spí, vešla jsem do pokoje. Přišla jsem k její posteli a tichounce povídám ,,Pheo, vstávej ty ospalče jeden." a lehounce jsem jí dala pusu na čelo. Natáhla ke mě ruce a objala mě ,,Lei to je moc príma, že jsi tu." usmála se a dala mi pusu. Pheo šla do koupelny a já do kuchyně pomoct mamce se snídaní. Nachystaly jsme s mamkou snídani a jelikož je docela teplo tak jsme snídali na terase. Pheo mi líčila co dělají ve škole, že je nejlepší ve zpěvu a kreslení a ostatní jí moc nejde, protože jí to nebaví. Pak si Pheo šla pro batoh, protože měla poslední soukromou hodinu zpěvu. Dala mi pusu a povídala, že pak pro ni přijde babička a děda a na večerní grilovačku přijdou, a že jí mám udělat koláč a karamelky. Zamávala a vyběhla brankou ven.
Pak začal povídat taťka o rehabilitaci a i o tom, že ho to občas dost bolí a pak, že musel hodně dohánět v práci. Pak začla povídat mamka o tom, že jim taky v práci pár lidí odešlo a musela si brát směny navíc, aby to stíhaly. Ale naštěstí to netrvalo tak dlouho než sehnaly posily a vše se vrátilo do normálu. No a pak jsem začla já, že jsme měly jen jeden famfrpálový trénink.Také jsem povídala o tom, že jsme skoro celý rok neviděli kolejního ředitele a ani zástupce, o kroužku keramiky a taky o klubu pečení a o semináři povolání. Také o tom, že chodím občas venčit pejska a taky, že chceme zařídit tělocvičnu, že jsem se konečně doučila nějaká kouzla o volitelných předmětech, které jsem si vybrala. Pak jsem se na chvíli odmlčela, sklopila jsem hlavu a zhluboka se nadechla a řekla jsem ji co jsem chtěla udělat. Jen jsem řekla, že jsem se rozešla s Adamem to je asi zarazilo nejvíce, protože nevěděli,. že s někým chodím. Taky to, že byla na kolejii epidemie spavé nemoci, citíla jsem se sama o dlouho se mi neozvaly a já nevěděla co se doma děje a připadala jsem si úplně sama a nevěděla jak se s tím vypořádat. Mamka s taťkou se zachovali absolutně skvěle a objali mě. Pošeptali mi, že i když není moc času napsat pořád mě miluji a jsem jejich dcera o kterou už jednou málem přišli. A kdykoliv mám napsat i kdybych měla nějaké malé trápení nebo zajít za Rosalindou a společně to zvládneme. Když mě pustili povzbudivě se na mě usmáli a povídali ,,Jsi naše nejšikovnější holčička, milujeme tě a máme pro tebe ještě jedno velké překvapení k narozeninám, ale to ti řekneme až příští týden." usmáli se a znovu mě objali . Deníčku tohle láskyplné a milující objetí chybělo. Domluvili jsme se, že to zůstane jen mezi námi a nikomu to něřekneme.Chtěla jsem zjistit co to je, ale nevymámila jsem to z nich. uklidili jsem ze stolu, převlékli jsme se, táta si vzal klíče od auta a jeli jsme do restaurace Savoy grill na oběd. Když jsme přijeli udělala jsem s mamkou karamelky a broskovový koláč, který máme všichni rádi. Naložily jsem maso, udělaly zeleninový salát, ovocný salát a vše připravily na večerní grilovačku. U toho jsme si povídali a zpívali. Když jsme to měly nachystané hupsli jsme do bazénu. Uběhlo pár chvil a přišla Pheobe s babičkou Anastasií a dědou Bobym. Pheo nám nadala, že se koupeme bez ní, ale já vylezla hodila na sebe osušku a šla jsem za babi s dědou. Ti mi popřáli k narozeninám a daly mi dárek. Trochu rozechvěle jsem ho otevřela a tam byl rozložený stojan na noty a krásné černou mikinu s třpytivým nápisem Anastacia, sada na manikůru a nějaké laky a taky spousta bonbónů a dostala jsem nádhernou rudou růži. Nebyla jsem schopna mluvit a objala jsem je a pošeptala děkuji a dala jim pusu.Najednou slyším kroky z domu a spadla mi čelist, když z domu vyšla babička Kate s dědou Natem. Rozběhla jsem se k nim a objala jsem je. Donesli mi dárek k narozeninám, že ho nechtěli posílat do školy, protože chtěli vidět jak se budu tvářit až jej otevřu. Trochu rozechvělými prsty jsem rozvázala mašličku a pomalu otevřela víko. Podívala jsem se do krabice a nemohla uvěřit vlastním očím. Nahoře byl poštář ve tvaru sušenky, když jsem ho zvedla byl tam nádherný tyrkysový cestovní deník. Pod ním byla velká sada asi 150ks pastelek, ale ten největší dárek byl úplně pod tím. Byl to poukaz na tetování. Byla jsem v naprostém šoku, poděkovala jsem a šla za tátou. Když jsem ho našla u grilu je jsem se ho zeptala ,,Ty jsi s tím souhlasil? Opravdu můžu? A dáš mi potvrzení?" usmál se na mě a jen přikývl. Celá nadšená jsem ho objala a poděkovala a řekla mu, že je ten nejlepší táta co můžu mít. Pak jsem si byla odnést dárky, převlekla se z plavek a vzala kytaru. Když jsem přišla dolů, čekalo mě další překvapení. Byl to nádherný třípatrový dort. Pomalu se přiblížil večer a všichni společně jsme seděli u ohně, zpívali písníčky, já hrála na kytaru, Pheobe si donesla panenku a hrála si. Po večeři jsme se přesunuli do domu, protože začalo trochu pršet, povídali si a pak si vedle mě z každé strany sedli rodiče, objali mě a pošeptali, že letos poletíme na dovolenou na 14 dní na úžasný ostrov Mauricius. A já se zeptala, jestli by s námi mohla jet kamarádka ze školy. Máma mi řekla, kdybychom jeli do Paříže tak klidně, ale tohle byla celkem drahé a chce abychom si to užili jako rodina a že jedeme všichni. Tak jsem se s něma domluvila, že druhý den zajdu do Kotle a řeknu to Nat, ale bohužel nikde jsem ji nenašla. Tak jí holt musím napsat dopis.
Deníčku určitě se ozvu, myslím, že zážitků bude dost
Zatím se měj
Tvá Lea
