Předvečer všech svatých
24.01.2018
Milý deníčku,
chtěla jsem ti napsat co se děje posledních pár dnů. Když nám to vyjde chodíme běhat jako naše trojka já, Will a Ronnye. Občas běháme velkou trasu, jindy kratší a někdy vůbec, protože se nesejdeme. Jednoho dne jsem si všimla, že má Will poškrábané ruce, ale nechtěla o tom mluvit a to jsem respektovala. Uběhlo pár dní a ty škrábence se zhoršovaly, ale i tak o tom nechtěla mluvit. Jednou večer se Ronnye rozpovídala a začal se o ni strachovat. Tak jsme si o tom povídali dlouho do noci. Pak mi, řekl, že má Will rád víc jako kamarádku. Tak jsem mu dala pár rad do začátku a držela pěsti ať jim to vyjde.A víš co deníčku, ono jim to vyšlo a za to jsem docela ráda.
Pak jsme slavili Předvečer všech svatých, trošku mě mrzelo, že nemáme vyzdobenou kolej, ale ostatní výzdoba byla perfektní a úžasná. Na koleji jsem byla se Stellou a povídali jsme si a pak jsme uslyšeli v rozhlasu, že se půjčují kostýmy na ples. A tak jsme po menší debatě se tam šli podívat. Chvíli jsem se dívala co mají za kostýmy a pak jsem se rozhodla, že si půjčím kostým polykačky ohně a Stella si půjčila hadí ženu.
Ples jsem si moc užila, výzdoba byla perfektní a hudba byla taky skvělá a dokonce jsem si i zazpívala. Pak se naše trojice sedla na schody a povídali jsme si o všem možném. Než jsem se stihly pořádně popovídat už byla večerka a museli jsme se rozloučit. Já byla nějak unavená a tak jsem šla spinkat. Další den byla normálně výuka, ale měla jsem pocit, že spousta studentů dospávala ples. Já byla celkem v pohodě a ráno šla běhat a samozřejmě jsem si zase přetáhla sval na koleni a docela to bolelo. Ale nějak jsem si už na tu bolest zvykla a nějak nevnímám. Po poslední hodině jsem seběhla dolů a čekala před učebnou na Christiana a samozřejmě jak jsem tak postávala začalo to bolet neskutečně a dokonce i já jsem se rozbrečela. Ale když začali vycházet studenti rychle jsem utřela slzy a opřená o zeď jsem čekala na Christiana. Když vyšel řekla jsem mu novinky ohledně klubu.
Chvíli se na mě díval, vyslechl si novinky a pak jsme si jen tak povídali. Je opravdu skvělý a vážně moc pozorný. Včera jsem si půjčila tabuli a hned na ni rychle napsala informace a umístila do vstupní síně. A teď jen čekám na přihlášky.
Když jsem přišla včera k večeru na kolej přiběhl tam Ronnye a sedl si k prázdnému stolku. Když jsem se na něj podívala věděla jsem že se něco děje. Přisedla jsem si k němu a objala jsem ho. Je to kamarád a nechci, aby byl smutný nebo se trápil. Vím, že je to moc těžké a Will s těma rukama skončila na ošetřovně, ale musí se pochlapit a vydržet to. Zkusím ho co nejvíce rozptýlit a bude.
Zatím se měj
Tvá Lea