Podzim mimo školu 

Milý deníčku, 

je léto a já teprve píši o loňském podzimu. Vím, že tě zanedbávám a zkusím ti vysvětlit aspoň tak trochu proč. 

Nadešel podzim, listí se krásně zbarvilo jak vidíš na obrázku, je to nádhera a nemůžu se na to vynadívat. Tak jsem se vždy do práce ráda projdu. Je to takový balzám na duši a je to príma. V práci je úplná pohoda a tak mám čas na objednání dárků na Vánoce  a vyřizování dopisů co mi chodí od Viv, Jeremyho a Pheobe. Moc krásně se mi čte že je ve škole spokojená, šťastná a baví jí to. I když nadává na schody, ale s tím jsem počítala a skvěle se mi čte že jí jdou lektvary. Tuším, že to bylo někdy v říjnu jsme s Willem odjely na týden do Paříže, kde to byla nádhera a moc jsme si to tam s rodiči užily. Jít do kavárny na procházku a skoro bez starostí to je paráda. 

Po návratu do Londýna mě sice čekala práce, která se za ten týden nahromadila. Ale to nevadí, jsem šikovná a vše jsem zvládla. Mezi tím mi chodily dárky co jsem měla objednaný a byla jsem ráda, že jsem to letos stihla nějak s předstihem. Jeden víkend jsme strávili tím, že jsme zazimovaly zahradu, vypustily bazén a nachystaly jsme vše na zimu. Byla jsme na oslavě Willovýho táty, která byla hezká a bylo pěkné vidět celou rodinu pohromadě. Asi měsíc poté jsme byly na oslavě mojí mamky, i když tam chyběla Pheo tak jsme si to užily. Bylo to príma a někdy na přelomu podzimu a zimy jsem se začala cítit divně a nikdy jsem neměla pravidelnou menstruaci nevěnovala jsem pozornost tomu že tento měsíc nedorazily. A tak nějak mi bylo zle po každém jídle a byla jsem šíleně unavená. Mezi tím jsem se setkala s Viv a Bibi v Prasinkách, kde jsme si moc krásně popovídaly a tak nějak jsem se jí o tom zmínila. Byla nadšená, ale nakopla mě abych si koupila těhotenský test. Celé odpoledne v Prasinkách s těmi dvěmi milovanými osobami jsem si moc užila. Když jsem se vrátila do Londýna hned jsem šla do lékárny a koupila si test. Druhý den ráno jsem se rozhodla, že to udělám a těch pět minut bylo neskutečně dlouhých a já na to koukám a tam byly dvě čárky. Byla jsem překvapená ale neskutečně šťastná. Willovi jsem to chtěla  říct až později až budu mít potvrzení od doktorky. Tak jsem si tam zavolala a objednala mě za 14 dní, že to bude lepší. Jenže co se nestalo? 
Asi 5 dní po tom co jsem se objednala jsem  začala krvácet. Tak jsem volala doktorce a ta říkala, že mám odpoledne přijít. Vyšetřila mě a říkala že i přes to jak jsem mladá tak jsem prodělala samovolný potrat. Pak už si to pamatuju jen jako bych byla ve snu. A  jen slyším doktorku jak mi říká, že se teď musím šetřit a zvolnit své tempo. Jen jsem přikývla a tak nějak jsem po paměti došla domů. Kolik bylo hodin nevím, ale asi dost když už byl Will doma a když mě viděl hned mě vzal do náručí. Nebyla jsem schopná slova a jen brečela. Vzal mě do náručí a objal mě  a ubezpečil mě že společně to vše zvládneme a bude líp. Je to úžasný chlap a jsem neskutečně šťastná že ho budu mít vždy po svém boku. Naštěstí se to stalo v pátek tak jsme celý víkend strávili společně a moc mi to v tu chvíli pomohlo. 
S dalšími zážitky se brzy ozvu 
zatím se měj 
Tvá Lea