Nákupy a návrat do školy

Milý deníčku,

když jsme se vrátily z Paříže domluvila jsem se rodiči, že poslední týden budu u Willa a jeho rodiny. Slíbila jsem, že si nakoupím věci do školy a ještě se rozloučíme na plese, který se jako každý rok konal předposlední den prázdnin. Pheo stejně už začaly tréninky rozteskávaček a mamka s taťkou museli do práce. Takže bych byla sama a tak jsem s radostí uvítala to že můžu být u Willa.

Protože Willovi začali přípravné kurzy ve škole, které míval jen do oběda tak to bylo fajn. Byl trochu nervózní, protože nevěděl jestli se dopoledne zabavím, ale když jsem se podívala do jeho očí a řekla že už je tu pár kamarádů ze školy a zajdu za nimi byl rád. Takže jsem každé ráno šla do Kotle, skoro nikdo tam nebýval. Hodila jsem si věci do kufrů v Kotli a pak jsem si šla koupit věci do školy, které jsem si nechala v kufrech. Nechtěla jsem riskovat, že se Will dozví kam chodím do školy. Je mi jasné, že mu tu budu muset jednou říct, ale teď ne, je příliš brzy. Když jsem poobědvala a občas pokecala s někým známým vydala jsem se zpět k Willovi a každé odpoledne jsme šli na procházku nebo jeli na kolech na výlet a většinou večer jsem strávili u ohniště nebo jen povídali v jeho pokoji.

Dva dny před odjezdem jsem šla domů, abych se ještě rozloučila se všemi doma a připravila na každoroční ples, který pořádá Willův táta. Doma to bylo moc hektické, ale bude se mi po tom stýskat. Oblékla jsem si ty krásné tyrkysové šaty a jelo se na ples. Celý večer jsem byla s Willem, protože to byl poslední den co se uvidíme. Slíbili jsme si, že si budeme psát. Byla jsem velmi smutná, že se celý školní rok neuvidíme, ale zvládneme to. Ráno po plese jsem se vzbudila kolem oběda. Mamka připravila skvělý oběd na který přišla celá naše rodina. K večeru mě táta zavezl ke Kotli, abych si mohla sbalit všechny věci a ráno v klidu odjet do školy. Večer v Kotli docela rychle uběhl a já šla do hajan.

Odjezd do školy probíhal jako každý rok celkem hekticky. Já jsem vstala celkem v brzy a šla na snídani. Po snídani jsem si všimla, že už jsou připraveny truhly na kufry a tak jsem šla na pokoj. Zkontrolovala jsem, že mám vše, zamkla kufry, dala Miu do klece a pomalu postupně jsem odtahala kufry dolů a naházela do truhly. Pomalu jsem se chtěla vydat na nádraží, ale zastavil mě Ronnye, že půjdeme spolu, ale počkáme na Will. Souhlasila jsem a sedla si ke stolu a lehce pobaveně sledovala to dění a ten chaos. Po chvíli přišli oba a tak jsme vyrazili na nádraží. Cesta uběhla rychle a už jsme seděli ve vlaku. Pak si přisedlo pár lidí, ale nějak jsem jejich rozhovory nevnímala, jelikož jsem se dívala na krajinu a přemýšlela jsem jaký bude tento rok. Mám takový pocit, že cesta ubíhá rychleji a rychleji. Než jsem se vzpamatovala, už jsem seděla ve Velké síni a probíhalo zařazování. Pak se najednou na stole objevilo jídlo a po celém dni jsem měla hlad tak jsem se najedla docela hodně až mě bolelo břicho. Po chvíli jsem slyšela Luis jak volá, že jdeme na kolej. Jako každý rok jsem šla poslední a chytala všechny. Pak jsme u koleje zjistili, že máme konečně nové heslo. Na koleji nás přivítal kolejní a představil Luis jako prefektku a mě jako kapitánku týmu. Nachystal prvákům spacáky a pak se šli rozdělovat kufry a v tom jsme zjistili, že k nám na kolej doputovali kufry Havraspáru. Tak Charlotte donesla pyžama abychom měli v čem spát a jsou absolutně krásné. Takže jsme ji tak trochu přemluvili, že si je necháme. No když prváci usnuli a ve společenské jsme zůstali jen já, Charlotte a Ronnye tak jsem si chvíli povídali a tak nějak jsem vyhecovala Charolotte, ať skočí z toho zábradlí. Uzavřeli jsme smlouvu a šlo se na to. Stála jsem pod zábradlím a pro jistotu jsem ji chytala, aby měla jistotu. Po chvíli přemlouvání se přehoupla přes zábradlí a já natáhla ruce a šlo se na to. Během chvilky byla dole a přiznala, že to nebylo tak hrozné jak se to zdálo. Pak odešla a já spokojeně zapadla na pokoj a usnula.

Zatím se měj