Odjezd do školy a zařazování

Prázdniny skončili a tak je na čase se zase učit.

Milý deníčku,

ráno,jsem sbalila všechny věci do kufrů. Šla jsem si na snídani a když jsem viděla, že se to tam pomalu plní šla jsem si pro kufry. Bylo to docela namáhavé, protože jsem je táhla jen v jedné ruce, protože tu levou juště nemůžu pořádně zatěžovat ještě asi půl roku. Narvala jsem oba kufry do připravených truhlic a šla jsem si sednout ke stolu, abych mohla v klidu posnídat. Vytáhla jsem z brašny rohlík se salámem a jablko k tomu jsem si dala pomerančový džus. Prostě skvělý začátek dne. 

Když jsem dojídala, uslyšela jsem za svými zády povědomý hlas. Ano deníčku byl to Ryan. Byla jsem moc ráda, že ho vidím. Rychle jsem dojedla a šli jsme společně na vlak. Povídali jsme si celou cestu na vlak a je mi s ním opravdu skvěle. Ano asi mám pocit, že jsem se do něj zamilovala. Je mi sním opravdu skvěle a je vážně ohleduplný. Přišli jsme na nádraží, ale přepážka ještě nebyla otevřena tak jsme pokračovali v našem rozhovoru. Pak se k nám přidala Modesty, s kterou jsme se včera seznámili. Povídali jsme a pak se otevřela přepážka. Prošli jsme ke vlaku a hned jsme našli volné kupé. Tam jsme si sedly já, Ryan, Modesty a pak se k nám přidala jedna holka, která se myslím jmenuje Nataly. Celou cestu jsme si povídali o pirátech o škole a tak prostě o všem. Ryan seděl u okna a pak mi ukázal i jednu krásnou krajinu, vjeli jsme do tunelu a Rayn mě chytil za ruku. Myslím, že i já se mu líbím.Cesta uběhla celkem rychle a nejednou slyšíme průvodčího, že už budeme v Prasinkách a mě začalo být trochu nevolno, ale zároveň jsem se těšila na to až budu na hradě. Já sice jsem v prváku, ale už jsem uařazena, šla jsem s ostatními ke kočárům a Ryan odešel s ostatními k loďkám. Cesta kočáry byla rychlá a celkem pohodlná. Byla jsem ráda, že jedu kočárem, protože pršelo a byla trochu zima a já se ještě nesmím prochladit. Seděla jsem s Enid a tak jsme v rychlosti probrali prázdniny, ale o nemoci jsem ji ještě neřekla.Když jsme jeli okolo jezera, podívala jsem se a snažila se najít loďku na které sedí, ale bohužel. Brzy jsme přijeli na hrad a já s Enid jsem šly do velké síně, kde za chvíli mělo začít zařazování. Sedla jsem si na kraj našeho stolu tak, abych viděla na všechny co bodou zařazování. Než došli prváci tak nás informovali o novém vedení a pak to začalo. Přišla první skupiny, druhá skupina, třetí skupina a najednou ve čtvrté skupince byl Ryan. Byla jsem napnutá, kam ho Moudrý klobouk zařadí a najednou slyším, že klabouk vykřikl Zmijozel. Na jednu stranu jsem byla ráda, že mu vyšla kolej, kterou si přál, ale na stranu druhou jsem byla úplně nešťastná.Pak už ani nevím, koho a kdo byl kam zařazen, protože jsem zbytek slavnosti probrečela. Myslela jsem, že se s ním neuvidím. Nějak jsem přestala mít chuť na jídlo i když jsem za celý den byla vyhladovělá, ale nedokázala jsem jíst.Po konci hostiny jsme šly na kolej společně s ostatními. Jaké bylo krásné zjištění, že je kolej zrekonstruována a opravdu je teď nádherná.Byl tam pan kolejní a ubytoval nás jako starší studenty první a pak prváklm nachystal spacáky a šly jsme spát. Docela rychle jsem usla.

Zatím se měj

Tvá Lea